Jdi na obsah Jdi na menu
 


Den 2. - Nuda

14. 3. 2010

Milý deníčku, zdravím tě z Kradie...

Dnes jsem po dlouhé době opět zavítal do světa MapleStory. Hned ze začátku jsem dostal nový quest, kdy mám projít všech padesát lokalit ostrova Victoria. Tudíž jsem se vydal na cestu. Jelikož mi to přišlo ale nezáživné, rozhodl jsem se vydat pro ještě jiný quest, kdy jsem jeden zajímavý našel, ale bohužel, ten byl kdesi hluboko v lesích. No nic, neřešil jsem a přes les Ellinie jsem se vydal až na vrcholek nejvyššího stromu. Odkud jsem samozřejmě skočil dolů a byl jsem rázem hluboko v lesích, což byl můj konec, neboť příšery, které se zde vyskytují, jsou sakra silné, že jim ani já nestačím, neboť můj meč na ně vůbec nepůsobí. Div jsem si jej o ně nezpřelámal. Takže jsem se takhle zasekl na jednom místě a nevěděl jsem, jak dál. Naštěstí se objevil jiný hráč na vyšší úrovni, který všechny příšery zvládal, takže jsem se nenápadně vydal s ním a tím se mi podařilo se dostat dále. I když jsem poté musel vyset na provazech a čekat, až nějaká ta příšera odejde z cesty, abych mohl přejít bez zranění. Po dlouhé době se mi takto, trapně, podařilo vyjít z lesa ven směrem na západ, kde je cesta přímo do Henesys. Hned ze začátku jsem narazil na spícího rytíře, kterého jsem záměrně probral, neboť když už tudy jdu, tak bych mu mohl píchnout. Poté, co na mě vytasil dlouhý seznam položek, které mi ani při nejmenším nic neříkaly, raději jsem se úkolu vzdal a pokračoval. Takto jsem nezáživně šel až do samotného města Henesys, kde jsem mimochodem předtím ještě nostalgicky narazil na šneky, kteří byli ze začátku mého putování jedni ze středních nepřátel a teď na ně stačila jenom rána, takže jsem je jen s úsměvem ušetřil i za cenu malého zranění, co mi tyto potvůrky způsobily. Přes Henesys jsem prošel dále a takhle jsem došel až do přístavu, kam jsem kdysi připlul lodí. Koukl jsem se pro zajímavost do zdejších krámů, kde jsem však nepořídil. Pak mě napadlo se vydat k lodi, jejíž jméno si teď nevybavím. Takže jsem to otočil a šel zpět. Cestou jsem čistou náhodou narazil na hráče, který měl strašně podobný outfit, jako já, takže aspoň něco jsem z té cesty měl. Nechal jsem toho po půlce cesty, neboť jsem dvakrát zabočil špatně a jelikož mě to už prostě nebavilo.

 

Obrazek

Obrázek: Potkání "dvojníka".

 

Deníček pro dnešek znuděně zavírám... doufám, že příště pořídím lépe.